Prskavých hvězdiček roj
Cosi ve mně vzkvete, když tě spatřím,
navzdory všem moudrým rozhodnutím,
jakkoli zuřivě vzorně se chovám,
těžko jen ukrývám úžas, když zřím
prskavých hvězdiček roj...
... zdroj vlnobití
pokaždé mě znovu chytí,
pak v mlhách do hábitu
obléká realitu
prskavých hvězdiček roj.
Jak žárovka studená
vzplanu jen v tvojí dlani.
U sebe kolena udržet
do svítání největší je boj.
Srdce či tělo je ten můj protivník,
s nímž do krve se biju?
Vedu si dobře, než s hrůzou zjistím, že
vítězství nepřežiju.
Bezcitný, dokonalý stroj.
Otevřít dveře zakázané,
padnout do jasné temnoty,
čelit všem pohledům
a riskovat že ty
jsi jiný, jinde, jinak, s jinou.
Halím se pod závoj.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář